Luboš Hrůza

Luboš Hrůza patřil k nejvýznamnějším českým scénografům druhé poloviny 20. století. Byl jedním z nejvýraznějších žáků Františka Tröstra a také spoluzakladatelem pražského Činoherního klubu, kde svou tvorbou zásadně ovlivnil podobu moderní české scénografie. Jeho výpravy byly vždy invenční, vizuálně silné a zároveň citlivě podporovaly hereckou akci i režijní záměr. V roce 1968 emigroval do Norska, kde se stal šéfem výpravy v Nationaltheatret v Oslu. Právě tam položil základy moderní skandinávské scénografie a získal prestižní ocenění za své výpravy k inscenacím her Henrika Ibsena. Kritici o něm psali jako o „scénografovi světového formátu“ a „umělci, který dokázal svou vizí posunout inscenaci o několik úrovní výš“. Díky svému odkazu a mezinárodnímu vlivu zůstává Luboš Hrůza klíčovou postavou českého i evropského divadla.