Václav Havel

Václav Havel (5. října 1936 – 18. prosince 2011) byl český dramatik, disident a politik. Zapsal se do historie jako poslední prezident Československa a první prezident samostatné České republiky. Vyrůstal v pražské intelektuální rodině, avšak z kádrových důvodů nesměl studovat humanitní obory. Po vojně pracoval jako jevištní technik, nejprve v Divadle ABC a od roku 1960 v Divadle Na zábradlí. Tam byly uvedeny jeho první texty, včetně slavné Zahradní slavnosti (1963). V 60. letech napsal také oceňované hry Vyrozumění a Ztížená možnost soustředění. Po srpnu 1968 aktivně vystupoval proti represi komunistického režimu. Stal se jedním ze zakladatelů Charty 77, stál za peticí Několik vět a podílel se na vydávání samizdatu. Za své občanské postoje byl třikrát uvězněn a za mřížemi strávil téměř pět let. Z tohoto období pochází jeho známé filozofické dílo Dopisy Olze. Během sametové revoluce v listopadu 1989 se stal vůdčí osobností Občanského fóra a v prosinci byl zvolen československým prezidentem. V roce 1993 se následně stal prvním prezidentem nově vzniklé ČR. Jeho první manželkou byla Olga Havlová, později se oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou. Za literární dílo a boj za lidská práva obdržel řadu státních i mezinárodních vyznamenání. Zemřel po dlouhých nemocech.