Marta Roszkopfová

Marta Rozskopfová patří mezi nejvýznamnější osobnosti české scénografie a kostýmního výtvarnictví. Vystudovala scénografii a divadelní kostým na VŠMU v Bratislavě a také scénografii na akademii ve Varšavě. Za svou kariéru vytvořila téměř tři stovky autorských inscenací, čímž si vydobyla pevné místo v dějinách českého divadla. Žije a tvoří v Ostravě po boku manžela, uznávaného fotografa Viktora Koláře. Největší část její tvorby je spjata s Divadlem Petra Bezruče (1974–2006), dlouhodobě spolupracuje také s Komorní scénou Aréna (například Vyrozumění, Tři sestry), Národním divadlem moravskoslezským (zmínit můžeme Hornické vdovy, Revizor nebo Odcházení) a Janáčkovou konzervatoří v Ostravě. Její práce však zdobila i přední české scény, jako například Národní divadlo Praha, Švandovo divadlo, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo na Vinohradech, Dejvické divadlo či Městská divadla pražská. Výrazně se podílela i na Pražském Quadriennale (1969–1995) a její díla reprezentovala českou scénografii na Slovensku, v Polsku, Německu, USA i Číně. Rozskopfová je trojnásobnou držitelkou zlaté medaile za divadelní kostým na jugoslávském Trienále scénografie (1981, 1984, 1998). V letech 2012–2013 uspořádala samostatné výstavy v Praze a Ostravě a její práce je zastoupena v Národním muzeu i Národní galerii v Praze. Vedle činohry vytvořila kostýmy i pro řadu oper, například Samson a Dalila (1986), Fidelio (1990), Anna Bolena (2013), Otello (2017), Lady Macbeth Mcenského újezdu (2018) nebo Nabucco (2019).